4 Arteterapeutické aktivity

4 Arteterapeutické aktivity

1. Kresba Stromu

Vytvořte dva obrazy: Stromu a stromu ze snového či kouzelného světa, každý strom na jeden papír.

Malujte či kreslete na libovolný papír a libovolnými prostředky. Tvořte pomalu a klidně, užíjte si samotný proces.

 

Po vypracování zadání se můžete klienta zeptat na následující otázky:

1. Jak se stromu daří? V jakém ročním a vegetačním období právě je?

2. Co strom obklopuje za prostředí? Jsou kolem další stromy? Jak to prostředí strom ovlivňuje?

3. Jsou kolem stromu nějaké živé bytosti? Jaký vztah ke stromu mají? Zamýšlejí se stromem něco?

4. Jak dlouho tu už strom je?

5. Co strom aktuálně potřebuje? Jak byste se o něj postarali, aby mu bylo lépe?

6. Co tento strom předává světu?

7. Zažíval tento strom v poslední době nějaké problémy, krize?

8. Co strom v blízké budoucnosti čeká?

 

Co strom symbolizuje?

Strom symbolizuje nás samotné. Je zástupcem naší podstaty v rostliné říši. Tyčí se nejvýše z celé flory, stejně jako lidé se ve svém rozmachu a myšlení a cítění tyčí nejvýše z celé fauny.

 

Strom příjmá energii nebe, a dostává ji na zem ve formě dřeva, kořenů, plodů a dalších částí. Energie nebe je světlo a vzduch. Strom tyto energie dokáže materializovat a vytvářet z nich něco nového. Analogicky k tomu člověk je inspirován z vyšších sfér vědění a cítění a následně přenáší své nápady do materiální podstaty.

 

Strom čerpá z energie země vláhu a živiny. Ty spoluvytvářejí jeho materiální podstatu a země poskytuje stromu pevnou oporu. I my si potřebujeme být vědomi svých kořenů a pevně stát na zemi. Naše kořeny nám pomáhají získat vláhu a vědění od našich předků. Díky kořenům si můžeme uvedomit, kde stojíme.

 

Strom je tak spojovatelem energie ze země a energie z nebe, obě energie kombinuje a vytváří z nich něco nového. Stejně tak, jako lidé.

 

Na Vaší kresbě si můžete ještě povšimnout, jak velké jsou kořeny. Malé kořeny mohou značit, že se na místě kde jste necítíte moc dobře, nebo, že své kořeny moc dobře neznáte, nebo jste cestovatelský typ, a mít slabé kořeny Vás baví. Hra metafor je rozvětvená a nekonečná, není jen jedno vysvětlení.

 

Taky samotná velikost stromu stojí za povšimnutí, sotva se vlezl na papír, nebo se krčí v rohu papíru? Co by mohlo znamenat toto, nechám na vaší fantazii, odpovědi máte totiž uvnitř už dávno.

Zkuste si všimnout co nejvíce vlastností této kresby. Barevnosti, výraznosti, tloušťky kmene a zkuste si ji skrz hru metafor převézt na sebe. 

A co strom ze snového světa?

Ten je opět verzí nás samotných, ale ve světe ideálů, představ, vizí.

Důležité je všímat si podobností a rozdílů těchto dvou stromů, jsou v souhře, nebo se od sebe velmi liší?

Takto si můžete snadno zjistit, jak je ten reálný, aktuální svět v souhře, nebo disharmonii se světem vašich představ a ideálů.

Kresba dvou stromů je tak rychlým přehledem jak se nyní máte a taky jaké jsou vaše vize a představy.

Je možná na čase tyto dva světy lépe spojit a převézt svět představ do reality.

 

Zkuste si nyní projít znovu otázky.

Ale nyní se odpovědi netýkají jen stromu, ale i Vás samotných.

Je jen na Vás co si z toho vyvodíte jako podstatné a co pro Vás bude jen souhra náhod. Možnosti interpretací jsou neomezené.

Můžete třeba ještě projít odpovědi a kresbu s někým blízkým, komu důvěřujete.

Na závěr, zkuste příště, až pujdete ven obejmout jeden strom, a zkusit vnímat, jak jím proudí energie nahoru ze země a taky dolů z nebe.

Následně se můžete postavit, a vnímat to stejné na sobě, proudění energie nahoru z nebe a dolů ze země, ideální je sladit toto vnímání s dechem.

 

 

2. Kreslení postav z pohádek a bájí

Proč?

Jedná se o možná na první pohled triviální a nic neříkající aktivitu, ale je pro počátek objevné cesty důležitá. Poskytuje totiž hravý začátek bez přehnaného hlubokého hloubání.

Naučit se uvolnit při kreslení a nevnímat jak moc přesný obrázek je. Prostě jen kreslit. Tato aktivita je rozcvičením a taky otevřením vzpomínek a pocitů z dětství. Což je pro každou cestu sebepoznání velmi podstatné, neboť v dětství započaly všechny procesy a vnitřní pochody, které nás nyní definují. Pokud si naši psyché představíme jako budovu, tak celé základy na kterých stojí je dětství.

 

Vzpomeňte si, která pohádková postava vás nejvíce přitahovala, se kterou jste nejvíce souznili, se kterou se vám dařilo nejsnáze ztotožnit, která byla nejvíce oblíbenou.

  • Tuto postavu nakreslete a nakreslete i prostředí ve kterém se nachází. Postava nemusí být přesně dle předlohy, může být v docela jiném prostředí než je jí zvykem a může vypadat jinak, nebojte se, kreslíte pro sebe.

Vzpomeňte si, která postava z pohádek byla pro Vás naopak největší záporák, nejvíce se Vám příčila a byla krajně nesympatická.

  • Tuto postavu opět nakreslete a nakreslete i prostředí ve kterém se nachází. Postava nemusí být přesně dle předlohy, může být v docela jiném prostředí než je jí zvykem a může vypadat jinak.

+ pokud chcete dále tvořit na toto téma, nakreslete ještě jednu scénku z dětství. Vyberte takovou, která co nejlépe vystihuje jaké dětství bylo, jaký jste z něj meli dojem, co ve Vás zanechalo, nebo scénku která nejlépe vystihuje Vás jako dítě. Vyberte jeden nebo více z těchto popisů, scénka samozřejmě nemusí splňovat vše z vyjmenovaného.

Otázky

Jaká pro Vás aktivita byla?

Nyni je čas se na výkresy podívat znovu a napsat si odpovědi na pár otázek. Tuto část můžete odložit i na později, nemusíte ji dělat hned po dokončení kreseb.

 

Začněte u kladné postavy. Chvíli se na ní podívejte. Odpovědi pak pište na druhou stranu výkresu nebo na papírek vedle.

1. Jak pomáhá světu? co pro svět dělá?
2. Jaké má silné stránky?
3. Jaké má slabší stránky?
4. Kde žije a kde se jí líbí?
5. S jakými dalšími bytostmi se rádá stýká?
6. Co nebo koho naopak nemůže vystát?

 

Nyní se podívejte na Zápornou postavu a zodpovězte prakticky na stejné otázky

1. Jak pomáhá světu? co pro svět dělá? (zde napište odpověď z úhlu pohledu postavy, ne objektivní souhrn)

2. Jaké má silné stránky?
3. Jaké má slabší stránky?
4. Kde žije a kde se jí líbí?
5. S jakými dalšími bytostmi se rádá stýká?
6. Co nebo koho naopak nemůže vystát

U scény z dětství si můžete co nejpodrobněji odpovědět na otázky, proč ve vás tato událost zanechala silnou vzpominku a proč jste si ji vlastně vybrali.

 

Závěr

Zkuste se ještě jednou podívat na postavy a na odpovědi na otázky, a zamyslet se nad tím, kolik vlastností ve Vás rezonuje a vypovídá něco o Vás.

I záporná postava je možná něco ve Vás, třeba Váš stín, kdo ví. Projděte i odpovědi záporné postavy a zamyslete se, jak se vztahují k Vám.

Každá vlastnost postavy může být metaforou k vaší vlastnosti (zelená kůže = možná velmi souzním se světem rostlin a zajímá mě). Hrajte si s metaforami a přirovnáními.

3. Vědomá pozornost k tělu, barvám a tvarům

Proč?

Informace o okolí proudí skrze tělo. Tělo je nejen nositelem smyslů ale samo o sobě vytvaří silné vjemy a uvnitř nese spoustu informací a pocitů. Když se bojíme, cítíme bušení srdce, když se zamilujeme taktéž, ale tlukot má pocitově úplně jinou kvalitu. Naladit se na tělo a na naši samotnou existenci, o to půjde v následující aktivitě.

Být vědomý, být všímavý, být pozorný, být v přítomném okamžiku.

Tento stav lze popsat mnoha slovy, ale důležitější než popis, je jeho samotný prožitek.

Zkuste krátkou meditaci, jen se vzpřímeně posaďte a vnímejte sebe. Vnímejte vědomí sebe v tomto okamžiku. Stačí prostě být a nic nechtít, pouze pozorovat. Když příjdou myšlenky, nehodnotíme je, nerozvijíme je dále, získáváme si od nich odstup. V běžném životě myšlenky a emoce nabývají na moci a síle, jsme s nimi v úzkém kontaktu a řídíme se jimi. V meditaci tomu tak není, v meditaci se stáváme pozorovateli a oddělujeme sebe od proudu informací, jsme nezávislé vědomí.

Pokud cítíte tenzi, napětí, Uvolníte se skrze soustředění se na dech. Prociťte plně, že dýcháte, staňte se svým dechem a dýchejte pomalu a přirozeně.

Toto naladění může trvat minutu, 10 minut či půl hodiny, je to na Vás.

Znovu začněte meditovat, vnímejte plně celé své tělo. Představte si, že Vaše vědomí prostupuje celým tělem, není pouze tam nahoře, v hlavě. Jste s tělem plně v kontaktu, každá část je propojená s celkem. Nic nehodnoťte, pouze vnímejte bytí ve svém těle. (Pokud přeci jen hodnotíte, nehodnoťte to, že se Vám nedaří nehodnotit...) Věnujte pozornost i svému dechu.

Najděte v těle pocit, který Vás zaujme, je nejintenzivnější, může to být něco příjemného, nebo nepříjemného. Vnímejte chvíli tento pocit. Zkuste tento pocit blíže zkoumat. Zkusíme si představit, jaký tento pocit má tvar, jakou má velikost a jakou má barvu či texturu. Dokonce si tento pocit můžeme představit jako živou bytost či entitu. Zkuste si i představit, jaký dělá tento pocit těla pohyb, jak se projevuje.

 

Až skončíte s představováním, nakreslete tento pocit na papír, nechte se unést inspirací. Tvary může mít libovolné.

 

Zkuste tento obraz na papíře úplně libovolně pojmenovat (jako by jste byli básníci nebo vypravěči pohádek). Zkuste vytvořit názvů více a zkuste popsat větou či dvěmi, co se na obrázku děje.

Nyní se znovu propojte s tímto obrázkem a pohybujte se stejně, jako by se pohyboval tento obrázek pokud by obživnul. Zkrátka se ním staňte, můžete si k tomu zavřít oči, pokud chcete. Zkuste chodit a vžít se do podstaty tohoto pocitu.

Otázky

Tuto aktivitu můžete zopakovat víckrát a pokaždé si všimnout jiného pocitu ve vašem těle.

 

Když se podíváte ještě jednou na obrázek a vzpomenete si na pohyby, které jste si zkusili, můžete odpovědět na otázky:

 

Jak na Vás obrázek působí, jak vám v obrazu je?

Chybí obrázku něco, aby jste se v něm cítili dobře?

Co by jste chtěli překreslit, ubrat či přidat k obrázku? (můžete tak i přímo učinit)

Jakou Vaši touhu či potřebu tento obrázek může představovat?

Jak s touto potřebou či touhou lze pracovat, aby jste se s ní cítíli příjemněji?

 

 

Závěr

Na závěr aktivity zkuste jen tak být s tímto obrázkem (pocitem) a přijat jej takový jaký je. Zkuste na něm objevit co nejvíce krásy a moudrosti. Postupně se s ním víc sbližujte. Je to Váš pocit a stane se vaším partnerem, když jej příjmete plně do svého nitra. Budete jej mít nejen lépe pod kontrolou, ale může Vám i pomáhat.

4. Mandaly, cykly a kruhy

Úvodem

Mandala, nehledejte za tímto slovem nic exotického či záhadného. Slovo pochází ze sanskrtu a v překladu znamená - Kruh. Cokoliv kruhového tak může být nazváno mandalou, třeba i talíř nebo kolo od auta.

V jednoduchosti je však krása a síla. Obraz kruhu je jedním z nejstarších a nejuniverzálnějších symbolů.

Zkuste kreslit a malovat kruhové obrazce, třeba jeden, dva, nebo třeba 10, máte na to celý týden. Nejde o to, aby byly pravidelné, vypadaly nějak zdobně nebo orientálně. Stačí si vyznačit střed a kruh a začít kreslit. Do kruhu můžete vepsat třeba čtverec či trojuhelník, či mnohoúhelník. Nebo kruhů můžete nakreslit více, záleží na Vás.

Zkuste se však neinspirovat někde na internetu nebo kolem sebe a začněte malovat mandaly tak, jak Vám to příjde. Můžete použít libovolné prostředky k tvorbě.

Proč?
Kreslení mandaly snižuje úroveň stresu a pomáhá integrovat prožitek vědomí a naše emoce. Funguje to automaticky a jev byl ověřen výzkumy.
Důležité je však malovat terapeuticky, pro sebe a ne kvůli tomu, aby byl obrázek perfektně pravidelný.

Tip
Kolem kruhu se můžou "omotávat" různá zvířata či objekty nebo rostliny, fantazii se zkrátka meze nekladou.

Tip 2
V průběhu týdne si všímejte všech kruhů kolem a zkuste se zamyslet, proč je zrovna tento kruh kruhem a jaké by to bylo, kdyby to kruh nebyl (kolo, hrnec, satelit.....)

Otázky

Jaké mají mandaly hranice? Propouštějí do sebe něco zvenku? Vyzařují něco ven?

Jsou hranice mandaly silné až moc, nebo naopak by potřebovaly posílit?

V jakém místě obrázku byste se cítil/a nejlépe? Je to spíše uprostřed, nebo někde nakraji?

Co se na obrázku děje? je to spíše statické nebo je to nějaký proces? Kam ten proces míří?

Jaký pocit je uvnitř mandaly a jaký vně? Kam na své tělo byste umístili tuto mandalu?

Do jaké životní fáze či situace byste umístili tuto mandalu a proč? (může to být širší období, nebo třeba konkrétní situace)

V čem Vám může tato mandala pomoct, kdy byste ji chtěli mít při sobě?

Zkuste na každou otázku zodpovědět ke každé mandale, kterou jste vytvořili.

Závěr

Mandaly jsme my, vyjadřují nás. Vztah nás se světem kolem. To vidíme na hranicích mandaly, někdo je má velmi pevné a nepropustné a někdo naopak příliš křehké až neviditelné. Pomocí mandaly můžeme vědomě pracovat s našimi hranicemi.

Například pokud víme, že máme problém s příliš tenkými hranicemi, které se nám nedaří ve vztazích udžet, kreslete mandaly s postupně silnějšími a pevnějšími hranicemi.

Mandaly jsou symbolem integrity našeho já a například pro člověka v závažné psychické krizi nebo při psychóze či schizofrenii je obtížné nakreslit pravidelnou mandalu, nakreslí často kruhy roztříštěné či mnohočetné. Postupně se skrz mandaly však dá "prokreslit" k lepší integritě a sjednotit obraz i integritu svého já. Zkrátka kreslit jednu mandalu za druhou a postupně se dostávat do harmonie.

Mandaly fungují tak nějak samovolně a pokud si v nich najdete zálibu, rozhodně neprohloupíte, snačí začít středem a kruhem či pár kruhy a prostě tvořit.

Postupně se budete prokreslovat hlouběji do svého nitra, mandaly Vás tam zavedou, stačí je tvořit.

Začněte středem, pak kruhem.

Přidat komentář